čtvrtek 31. prosince 2015

MY UNINTERESTING 2015

    Už je to rok. Rok, co začal tento rok. Rok, co jsem prošla řadou změn. A nyní nastává Nový rok 2016!
Zajímá vás, co všechno se odehrálo v mém nezajímavém/zajímavém uplynulém roce? Tak si na to pojďme společně zavzpomínat ...
    Vím, že přesně před rokem, posledního prosince, jsem tento den trávila s člověkem, který mi byl hodně blízký. A vlastně bych ani nikdy neřekla, že může stačit pár měsíců a vše může být jinak.
Dnes sedím sama na posteli u rozsvícených světýlek, jím muffiny, poslouchám písničky a popíjím Bohemia Sekt. A ptám se:„Co mě čeká příští rok? Přijdu ještě o tolik lidí, co tenhle rok?“


  • V roce 2015 mě čekalo snad to prozatím nejdůležitější rozhodnutí v životě, a to výběr Střední školy. Již od malička jsem měla své sny, které jsem si chtěla splnit. Ale postupem času můj život nabíral zcela jiné obrátky a mě stále bavilo a naplňovalo něco jiného. Když jsem ale přišla na chuť blogu, focení a takovýmhle srandičkám, věděla jsem, že to musí být škola, která mě v těchto směrech uspokojí. A tadáá vybrala jsem si!
  • Zároveň jsem na tuto školu udělala přijímačky a nyní jsem plnohodnotná prvačka! Tak uvidíme, zda mě ta škola nakonec uspokojí, nebo ne.
  • Tento rok pro mě byl také ve znamení těžkých období, co se vztahů všeobecně týká. Čekal mě můj první rozchod a především jsem přišla o dost lidí. Můj první vztah nebyl zcela tak růžový, jak jsem si ho představovala, a tak na tuto část roku nevzpomínám s úplným úsměvem na tváři. 
  • Obrovské změny proběhly jak v mém chování, tak i vzhledu. Uvědomila jsem si, že bych si měla víc užívat, a tak jsem prostě začala ... už jsem nebyla tak tichá a "nevinná". Přestala jsem se tolik stydět a bavilo mě být mezi větším počtem lidí. Měla jsem pocit, že konečně někam patřím. 
  • Odbarvila jsem si vlasy na blond a doplňovala je barevnými proužky, což se ne každému líbilo. A ve škole jsem s některými učiteli měla i menší nesrovnalosti. 
  • Z popového hudby (viz. Lucie Vondráčková, atd ...) jsem přešla na metal, deathcore, hardrock, rock, metalcore.
  • Výrazně se změnil i můj styl oblékání. Začala jsem se vyžívat ve stylech emo a scene (ne, že bych se tak oblékala, ale je to mou obrovskou inspirací).
  • V červnu mi zemřela kočička, což pro mě bylo velikou ztrátou. 
  • Ke konci deváté třídy jsem cítila obrovskou potřebu začít dělat něco s lidmi, kteří mi už delší dobu lezli na nervy a nedělali mě šťastnou. Na rozlučce se tedy staly věci, které nevím, jestli byly správné, ale už to zpátky vzít nemohu. Ukončila jsem tedy veškerý kontakt s mou bývalou třídou a ztratila "kamarády". 
  • Začala jsem si sama vydělávat, za což jsem na sebe velice hrdá! Díky tomu si můžu určité věci financovat sama (viz. piercingy, barvy na vlasy, oblečení a další blbůstky).
  • Prázdniny pro mě byly především ve znamení brigád. Ostatní dny jsem trávila sama, což mě velice mrzelo. Ale říkala jsem si, že příští prázdniny budou zase o kapku lepší, a to mě motivovalo ty dva úmorné měsíce přežít. 
  • V červenci jsem ale poznala jednu úžasnou osůbku, která je nyní mou spolusedící, spoluvlastníkem šatní skříňky a spolucestujícím v troleji. Ano Mišulko, jsi to ty ♥
  • V srpnu jsem na Youtube zveřejnila své úplně první video a rozhodla se, že si za svým snem půjdu. Možná se mi sen splní a možná stále zůstane jen snem. Kdo ví ...
  • Po skončení prázdnin jsem se pokusila vymazat všechno zlé z mého života. Sepsala jsem dopis se všemi špatnými vzpomínkami a spálila ho. Vymazala jsem si některé lidi z přátel na facebooku, ale ... Ha, nejde to! Soubor je příliš veliký! ... Tak zase příště, no. Za pokus to stálo ...
  • No a nastoupila jsem do prváku. Modlila se v to, ať je všechno aspoň o pár procent lepší, ale ze začátku mi všechno přišlo ještě horší. V srdíčku mi zůstalo až moc vzpomínek na bývalé přátele, a to jen tak vymazat nejde. Kdyby to šlo. Jen tak lusknout prstem, ale ono to nejde ... 
  • Začala jsem se více zajímat o zdravý životní styl a cvičení. Cítím se lépe a mám ze sebe opravdu radost.
  • A konečně jsem se odhodlala rodičům oznámit, že si nechám píchnout piercing. A jak víte. Piercingy jsou na svém místě!


    Sama jsem zvědavá, co mi přinese nadcházející rok. Jen opět doufám, že bude o kapku lepší, než předchozí. 
Vám přeji do Nového roku jen to nejlepší a především ... Be your and be happy ...

Love you ♥

2 komentáře:

  1. Ahoj, před pár lety jsem úspěšně odmaturovala na Agysu. Btw. nosila jsem opravdu zářivě růžovou barvu na vlasech ;) Učitelé si proto o mně mysleli to nejhorší. Kde se vzal názor, že ten kdo má výstřední vlasy a oblečení musí být hned feťák, děvkařka atd. Takže, nic si z toho nedělej, buď taková jaká jsi, neměň se, z ošklivých řečí si nic nedělej. Díky učitelům, kteří mnou opovrhovali jsem měla poměrně těžké studium a obecně studijní život. Dneska jsem úspěšná, šťastná, nosím jednobarevné vlasy s normální lidskou přirozenou barvou a na tahle léta vzpomínám s úsměvem :) Hodně úspěchů na Agysu ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, moc si vážím tvého komentáře a sama nevím, kde lidé na takové věci chodí. Mají pouze předsudky, ale pravdu neznají. Většinou si z toho nic nedělám, ale v některých chvílích to dokáže zamrzet. Dobré je, že díky takovýmto zkušenostem (ať už nepěkným) se stáváme silnějšími. Děkuji :)

      Vymazat