Without hope, I would have died.
The music helps me in sad days.
Není to skoro ani pár dní, co se další z mých dnů stal skutečností. A ano, jak už jste si mohli povšimnout, tak mé tělo zdobí dvě krásná tetování.
Věděla jsem, že co nevidět přijde ta chvíle, kdy vkročím do tetovacího salónu, nechám do svého těla píchat jehlou a budu odcházet s myšlenou, že ta věc nevznikla z hloupého nápadu, ale z touhy poznamenat si na kůži kousek sebe.
Bolesti se obává asi každý z nás, a ani já jsem nebyla výjimkou. Ještě půl hodiny před zákrokem jsem seděla na nádraží, klepala se a psala kamarádce, že to prostě nezvládnu. Snažila se mě uklidnit, ale i tak stres a nervozita pracovali na 100%. I přesto všechno jsem se zvedla a šla do tetovacího studia, kde jsem společně s tatérem vybrala motiv, který mi následně předkreslil fixou na kůži,a poté začal tetovat.
Když jsem ulehla na křeslo, tak ze mě obavy skoro opadly. Možná to bylo milým přístupem, možná tím, že jsem to tak moc chtěla a možná, že vším dohromady.
Ucítila jsem první setkání mé pokožky s jehlou a má reakce byla: „A takhle to bude pořád?” (úplně s klidem)
„Bude.”
Opravdu to skoro nic nebylo, ale v místech, kde mám více vystouplé kosti mě to opravdu hodně pálilo a řezalo. V tu chvíli jsem zatínala zuby a mačkala si ruce xD
No a co nápis? Nápis mě osobně nebolel vůbec. Místo není tak citlivé, jako dekolt, a tak to bylo takové příjemné šimrání.
Na závěr bych jen chtěla říct, že pokud máte sen. Ať už je jakýkoliv, a týká se čehokoliv, tak si ho splňte. Žijeme pouze jednou (pravděpodobně), a tak bychom měli sami se sebou být spokojení, dělat věci, které nás baví a vypadat tak, jak se sami sobě líbíme.
Kašlete na ostatní. Jsou to jen závistiví a nepřejícní blbci, kteří se na nic takového nezmůžou. Být jiný neznamená být špatný!
...Be your and be happy...
Love you ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat