S hlavou opřenou o okénko autobusu přemýšlím nad tím, z jakého důvodu nemají lidé rádi deštivé počasí. Vždyť je za ním skryto tolik krásy, zamyšlení, a jak negativní, tak i pozitivní energie. Kolikrát ani nevnímám nic jiného, než kapky dopadající na sklo a hudbu, která mi hraje do sluchátek. A někdy zase přemýšlím nad věcmi, které by mě za normálních okolností nenapadly. Přemýšlím nad tím, proč je město zahalené do deště, mlhy a ranní ospalosti, tak smutné a prázdné. Může to mít za vinu několik věcí. Možná se lidem nechce tak brzy vstávat, odradilo je upršené ranní počasí, nebo jen nemají deštník, pod který by se ukryly před kapkami deště.
Když opominu to, že v odrazu skla vidím svou tvář, tak také vidím smutné, skleslé ulice města, ve kterých to vypadá tak, jako by se z nich vytratil život. Jakoby lidé zmizeli daleko. Někam tam, kde jsou ulice plné slunce a pozitivity. Jako bychom se báli deště. Ale proč? Vždyť je to jen voda, která v kapičkách dopadá na zem.
Lidé v těchto dnech jsou také více zranitelní. Z největších borců se stanou jen obyčejné živé bytosti s kapucí na hlavě, nebo deštníkem v ruce. Setkala jsem se se i s někým, kdo mi tohle deštivé a zašedlé počasí označil, jako období plné depkaření a špatných nálad. Ono je to možná tím, že nám tohle počasí přijde až moc depresivní. Což je v podstatě pravda. Ráno je tma a večer se stmívá až moc brzy, což nás nutí ke spánku. Čímž tím pádem nic nestíháme a jsme ve stresu,
Ale zkusme se na chvíli zastavit uprostřed ulice, koukat na osvětlené obchody, blikající semafory, poslouchat kapky deště a dýchat. Možná, že se právě deštivé dny stanou našimi oblíbenými. Že už se nevzbudíme se špatnou náladou, nebudeme se stresovat kvůli tomu, že nic nestíháme, nebo že jsme si právě zapomněli termosku s čajem, neboť náš autobus má půlhodinové zpoždění a my mrzneme a třeseme se zimou,
Když jsem doma, tak sedím v křesle, piju horký čaj, kafe, jím ovoce, poslouchám písničky, pozoruji dešťové kapky a liduprázdné ulice. Pro mě je to relaxace a chvilka, jako stvořená na urovnání si věcí hlavě. Asi proto patří deštivé dny mezi mé oblíbené a naučila jsem se z nich nemít takový strach.
Love you ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat